Mnozí slavní lidé byli vegetariány, mnozí v současné době jimi jsou. Připomeňme si alespoň některé:

Plútarchos, Pythagoras, Sokrates, Platon, Hippokrates, Herakleitos, Seneca, Diogenes, Ovidius, Vergilius, Origenes, Chryzostom, Michelangelo, Klemens, Newton, Leonardo da Vinci, Spinoza, Rousseau, Goethe, Schiller, Schopenhauer, Lincoln, Nietzsche, Voltaire, Ibsen, Thákur, Gándhí, Zamenhof, Gorkij, Lester Smith, Pascal, Byron, Shelley, Franklin, L.N. Tolstoj, London, Wagner, Roland, R.W. Emerson, H.G. Wells, Franz Kafka, G.B. Shaw, Albert Schweitzer, Brigitte Bardotová, Paul McCartney, Ivan Lendl, Jan Burian, Jan Tříska,   a jistě mnozí další, o kterých nevíme.

BUDDHA (asi 563 – 483 př.n.l.):
Z obavy před tím, aby neuvedl živé bytosti do stavu smrtelného strachu, necht‘ bódhisattva, praktikující dosažení soucitu, se zdržuje jedení masa. (z Lankávatára sútry)

LEONARDO DA VINCI (1452 – 1519, italský malíř, sochař, architekt a vědec):
V mládí jsem se zřekl jedení masa, a přijde jistě den, že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.

DIOGENES (asi 412 – 323 př.n.l., řecký filosof):
Stejně dobře jako jíme zvířecí těla, bychom mohli jíst i lidská.

RALPH WALDO EMERSON (1803 – 1883, americký esejista, filosof a básník):
Právě jsi dojedl oběd; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník.

MAHÁTMA GÁNDHÍ (1869 – 1948, indický národní vůdce a společenský reformátor):
Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.
Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné. Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná. Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu, když napodobujeme jeho zvyky.
Jediný způsob, jak žít, je nechat žít.

JEŽÍŠ (asi 3 – 36 n.l.):
A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem. Protože, pravím vám, kdo zabíjí, zabíjí sama sebe, a kdokoliv jí těla zabitých zvířat, jí tělo smrti. (z esejského Evangelia míru)

FRANZ KAFKA (1883 – 1924, spisovatel):
Teď se už na tebe mohu dívat klidně; už tě nejím (při pohledu na rybu v akváriu).

DR. RADŽENDRA PRASÁD (1884-1963, první prezident Indické republiky):
Celostní pohled na život nám odhaluje vztah mezi potravou daného jedince a jeho chováním k jiným, a cestou rozumové dedukce, která není fantazií. Můžeme přijít k poznatku, že jediným způsobem, jak uniknout vodíkové pumě je útěk před mentalitou, která pumu vymyslela, a jediným způsobem takového útěku je pěstování úcty ke všemu životu, k životu ve všech podobách a ve všech podmínkách. Je to pouze jiný výraz pro vegetariánství.

ALBERT SCHWEITZER (1875 – 1965, slavný lékař, misionář, teolog a muzikolog):
Nikdo ať se nevyhýbá odpovědnosti. Protože zacházíme tak zle se zvířaty…, protože na jatkách je tolik surovosti, protože kvůli našim kuchyním tak mnoho zvířat umírá strašlivou smrtí, protože zvířatům způsobují nevýslovné utrpení lidé bez citu, protože se zvířata stávají objekty surových dětských her, jsme my všichni vinni a musíme nést znamení této viny.