Vděčnost

Od toho únorového semináře prožím a žiju v tak velké vděčnosti za e, co jsem kdy prožila a kaž den prožím. m tolik radosti a sky a roveň si uvědomuji tu hu a bolest, která teď kolem s je. Jsem tak vděčná, že nemusím žít ve strachu nebo obavách, co bude l a kudy se j život bude ubírat. m, že o mne je, dy bylo a dy bude postaráno. 

Moc m em kuji, že jste mi pomohli k tomuto uvědomě dojít a erejší odpoušní (a stále c si uvědomuji, že nejvíc sama sobě) mi jen idalo další kamínek do to úžasné skládačky. Nedá se to ani echno popsat, chybí slova… a slzičky šstí se mi tady kutá po tváři… 🙂

S velkou skou a pokorou,

Hanka Březinová